Spáčka a vřeteno: Pohádka pro dospělé, zahalená ve zlatě a trní

2. února 2016 v 1:18 | Princezna na koloběžce, Wesper |  Bookaholic stuff

Ještě jste neslyšeli o Spáčce a vřetenu? Když se ale spolu s ní vysloví jméno velikána současné fantastiky, Neila Gaimana, to už prostě musíte zastřihat ušima. Spáčka a vřeteno je jednou z Neilových kratších povídek, která na konci minulého roku vyšla u Albatrosu. S naprosto čistým svědomím můžu říct, že doma nemám krásnější knížku, než je tahle. A to i s vědomím, že haním úplně všechny svoje bookaholické poklady.


Už když jsem ji viděla v knihkupectví, tak mi Spáčka naprosto vyrazila dech. Osobně jsem sice fanoušek prostorově výraznějších bichlí (přece jen těch zhruba 70 stránek mám přelouskaných během necelé hodinky), ale zkrátka jsem nedokázala pochopit, kde se na policích knihkupců objevilo tohle zjevení. Měla jsem za to, že tak nádherné knížky se už nedělají.

(Znáte tuto knihu? Ne? Vaše chyba - kupte si ji a bude z vás šťastný bookaholik.)

Ještě tomu není tak dlouho, kdy jsem jako pilný studentík vysoké školy navštěvovala seminář nakladatelské činnosti. Ten mi ve zkratce odhalil smutnou pravdu o českém knižním trhu. Prachy se tu prostě nevydělávají. Rozhodně ne, pokud jste menším nakladatelstvím. Často je proto zcela na první pohled patrné, kolik energie, "materiálu" a peněz nakladatelé do každé knihy vrazili. Ono to fakt není prdel si jen tak vydat knihu - s tím vším se poutá ohromná finančních nákladů. A než bych vám je tu všechny vypsala, nepochybuju o tom, že byste pošli nudou. Pokud vás to ovšem blíž zajímá, přečtěte si titul Jak se dělá kniha od Vladimíra Pistoriuse. Nedám na ni od konce semináře dopustit, je to skvělý pomocník. Zpátky ale ke Spáčce, od které jsem se trochu zatoulala…

Albatros mě tímhle prvním vydáním rozsekal, protože jsem zkrátka dlouho neviděla něco tak krásného. Na Géčku jsem ještě v létě minulého roku psala recenzi na nového Sandmana: Lovce snů (vydalo na začátku léta 2015 nakladatelství Crew a recenzi můžete číst zde). Z celého komiksu jsem byla doslova poblázněná. Zlato-černo-stříbrný přebal kresbou připomínal styl feudálního Japonska a bylo to jednoduše kouzelné. A ještě jednou díky Katce z Crwe za recenzní výtisk. Ovšem Spáčka ho svou výpravou dvakrát předčí.

Jasně, asi by mi kdekdo vyčinil za to, že tu srovnávám komiks s klasickou, byť bohatě ilustrovanou knihou, ale nedá mi to především už kvůli samotnému Gaimanovi. Proč tak hrozně straním Spáčce... Je to hlavně díky velkému přispění fenomenálního ilustrátora Chrise Riddella. Spáčka a vřeteno si nese na každé stránce fascinující černozlaté, do detailů vypilované kresby, vedle kterých poslední Sandmanovi Lovci snů mohou jen zostuzeně šoupat nohama. Platonicky se do ní zamilujete. Budete ji chtít mít u sebe knihovně jen proto, abyste se na ni mohli dívat. Ale aby to nebylo jen o těch obrázcích, řeknu i něco k obsahu od Neila.

Neil Gaiman. To je autor, který je pro každého mladého pisálistu, jako jsem já, bohem. Kdybychom měli každý den a hodinu ponětí, kde se onen génius právě nachází, asi bychom na zem položili koberečky a s pomocí kompasu a map se směrem k místu jeho pobytu klaněli jako muslimové k Mekce. Nejen pro své fanoušky, ale i tu zmíněnou komunitu čekatelů na spisovatelskou slávu toho udělal tolik jako žádný jiný profesionál jeho formátu a za to si ho (nejen já) ohromně vážím. Takže, jaká je od něj vlastně Spáčka a vřeteno?


Asi vám už podle názvu velmi rychle došlo, že půjde o "nové" vyprávění známého pohádkového příběhu. Zakletá dívka spí věčným spánkem v osamělé věži hradu obrostlého šípkovými keři. Kdo se pokusí ji zachránit? Když selžou princové, hrdinové a chrabrý rytíři, je na čase, aby se do příběhu zapojila mladá královna sousední země, která má pro strach uděláno. Neil Gaiman převrátil archetypy pohádky o Šípkové Růžence a dodal stařičkému vyprávění neočekávaný temný zvrat. Ovšem od počátku se mi Spáčka nečetla lehce. Připadala jsem si, jako kdybych už při první stránce vyprávění vstoupila do rozjetého vlaku. Gaiman z nás ale naštěstí pitomečky dlouho nedělá a bezmála po několika stránkách se vpravíte do tempa jeho příběhu. Ovšem ani konec mě neuspokojil. Možná takovým holkám z katedry Genderových studií na UK u posledních řádků utekla slza dojetí, na Gaimana to ale bylo překvapivě plytké a bezcitné. Pokud by Spáčka neměla tak vynikající výpravu, rozhodně bych ji nepočítala mezi jeho lepší povídky. Ale naštěstí pro ni každou její stránku pevně podpírá nádherné dílo Chrise Riddella.

I s rezervami, které příběh má, je Spáčka a vřeteno knížka, kterou každý zuřivý boohakolik bude chtít mít ve své sbírce. Navíc naprosto nedokážu pochopit, jak ji může Albatros prodávat tak levně. Za celou knížku totiž nedáte víc jak 230,- korun. A na to, kolik peněz jsme někdy schopní v knihkupectvích nechat, je to za tak nádhernou knihu opravdu málo.

HODNOCENO V ČÍSLECH: 8/10 pro slabší příběh, jinak by to nejspíš bylo nad plný počet.
(A pokud mají holky z genderových studií aspoň kapku smyslu pro humor, ten malinkej fór jim určitě nebude vadit :))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Péťa Péťa | Web | 11. března 2017 v 23:55 | Reagovat

Mě tedy rozhodně nepřijd, že by to byla pohádka pro dospělé. Naopak, přijde mi to skvělé pro trochu starší děti, třeba kolem devíti nebo deseti let. Může jim to ukázat, že takové to stereotipní čekání na prince, který vyřeší všechno, je kravina, že i slečna může být hrdinka. Je to krásná feministická pohádka, hodně promyšlená a doladěná. A ilustrace jsou prostě dokonalé!

2 Veronika Veronika | E-mail | Web | 13. března 2017 v 16:23 | Reagovat

[1]: Nechci rozhodně tvrdit, že je to JEN pro dospělé - z praxe už ale vím, že to komplexní vyprávění a jazyk bylo na osmi až devítiletého kluka moc složité. Myšlenka se mu líbila, byl to podle něj fajn příběh a miloval ty ilustrace, ale přeci jen ztrácel chvílemi pozornost... Ještě to podle mě není jazyk pro tak malé děti. Dokážu si představit, že by si to přečetly děti okolo dvanácti let a výš. Ty mladší, pokud nejsou opravdu už samočtenáři a neleží v knihách, v tom ještě budou plavat.

3 Péťa Péťa | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 22:52 | Reagovat

[2]: To je možné, popravdě nemám ve svém okolí žádné dítě, na kterém bych to mohla ozkoušet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama